těm nejmilovanějším
V první řadě děkuju rodičům protože díky nim žiju. Díky nim mam všechno co mam. A přesto že to občas tak nevypadá,nesmírně si toho vážim.
Pak hrozně moc děkuju jednomu nejmenovanýmu městečku za všechno co mi dalo a co mě naučilo. Za to že mě změnilo za malý naivní diliny (tou sem opravdu byla) na to co sem teď. Děkuju že díky němu a tamnějším lidem se mi otevřeli oči. Děkuju ze všechno špatný i tim víc i za všechno dobrý co sem tam zažila. Ten rok byl asi nejnáročnějším rokem mího života. Plnej bolesti a trápení. Ale přes to všechno to byl zároveň nejlepší rok mýho patnáctiletýho života. Děkuju
A když už sem u toho děkuju konkrétně Martinovi za všechny ty hnusný věci co mi udělal. Protože přes všechno co mi udělal rozhodně nelituju. Strašně mě to naučilo. A byla sem poprvý štastně zamilovaná. Sice ta chvíle štěstí byla tak krátká,ale sem ti hrozně vděčná za to co sem s tebou měla a neměla Martine. Ikdyž mě teď nesnášíš a já tebe vlastně taky.
Dalsí ohromnej dík patří všem mejm kamarádům a kamarádkám. Těm opravdovejm. Díky nim se ještě mezi živými ;) Moji přátelé sou celej muj svět. Moji přátelé tvoří můj charakter. Můj život
Dál děkuju naší škole za to jak je nej
Dál děkuju tanečnímu studiu BDS Academy (už můžu tak hrdě použít nový nýzev) za zkušenosti v tancování,kterých,doufám,bude stále víc a víc ;)
